Obezita jako základ smrtelných onemocnění

Jaké komplikace v lidském těle způsobuje nadbytek tuku a jaké smrtelné nemoci se s obezitou přímo pojí?

Snaha o přiblížení se ideálu krásy je snad staré, jako lidstvo samo. Každá doba s sebou nesla vlastní návod, jak se přiblížit k dokonalosti. V době Nové říše byla synonymem krásy královna Nefertiti se svými jemnými rysy štíhlého obličeje. V Mladém paleolitu to byla zase Věstonická Venuše se svými kyprými tvary a velkými boky znázorňující zdraví, plodnost a jistotu uchování druhu. Je ale opravdu vysoká tělesná hmotnost známkou zdraví?

Civilizační onemocnění

Samotná obezita spadá pod kategorií nemocí, která se nazývá civilizační onemocnění. To jsou nemoci vznikající s rozvojem společnosti a vývojem moderní civilizace.

V dřívějších dobách lidé žili rozdílným stylem života, něž je tomu dnes. Stravovali se z přírodních zdrojů a v omezeném množství vzhledem k převládající chudobě. Jejich obživa spočívala ve fyzicky náročné práci. Dnes je stravování i styl práce odlišný. V jídelníčku převládají průmyslově zpracované potraviny s nadbytkem cukru a prázdné energie a naopak chybí vláknina, důležité živiny a čistota produktů, které nám matka příroda poskytuje. Do práce jezdíme autem, abychom pak 8 hodin seděli u počítače a následně doma u televize. To jsou ideální podmínky pro rozvoj obezity. Dokonce i většinu domácích prací za nás zastanou přístroje, což je pro nás velké bohužel.

Obezita jako rizikový faktor

roli zde hraje i tzv. viscerální tuk, což je tuk uložený v okolí pasu jako zásobárna energie pro orgány. Vysoké množství tohoto tuku je rizikovým faktorem pro mnohá smrtelná onemocnění. Co se tedy v obézním těle odehrává a proč je pro nás tuk tak nebezpečný?

Začneme od základu, jímž je strava. Jídelníček obézního člověka je z velké části sestaven z potravin obsahující tuky bohaté na LDL cholesterol (ještě o něm bude řeč) a jednoduchými cukry. Tato kombinace nám tvoří velký přísun energie, které se tělo samozřejmě nechce vzdát. Pokud je množství tuku v těle na vysoké úrovni, hlásí se o slovo tzv. ateroskleróza, neboli kornatění tepen. To znamená, že tělo začne ukládat tukové pláty na stěny cév, ve kterých proudí krev a všechny živiny. Zpočátku je důvodem především ukládání zásob energie na horší časy. Postupně se ale vyvíjí aterosklerotický plát, což je důsledkem právě i konzumace tuků bohatých na LDL cholesterol. Ten totiž zapříčiňuje ukládání plátů na stěny artérií a tím tepnu postupně ucpává. Při nesprávném způsobu života je tedy jen otázkou času, kdy se tepna ucpe úplně a může tak dojít například k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.

Vysoký krevní tlak

Možná Vás u předchozích řádků napadla otázky, kdy se tělo rozhodne začít ukládat tuk do cév a zda je nějaký spouštěč. Obézní lidé často mívají také vysoký krevní tlak vlivem velkého odporu tuku v těle a dalších patologických příčin. Někteří lidé tento rizikový faktor podceňují a vysoký tlak neléčí, přitom se jedná o závažný zdravotní problém.

Právě vysoký krevní tlak hraje svojí roli v ukládání tuku do aterosklerotických plátů. Krev v cévách proudí pod vysokým tlakem a v případě mechanického poškození cévy právě vlivem tlaku krve, se může céva zevnitř poškodit. Na místo poškození se pak ukládají tukové pláty a cholesterol.

Infarkt a mrtvice

Při uzávěru tepny vlivem aterosklerózy dochází k tzv. ischémii, tedy neokysličení tkáně, do které tepna vede. Přes překážku nemůže procházet krev ani krevní elementy, jako například červené krvinky, které jsou nositelky kyslíku. V případě trvání ischemie (neokysličování) srdečního svalu po delší dobu pak dochází po zhruba hodině k infarktu myokardu. Nejčastější příčinou je vytvoření krevní sraženiny, která nemůže přejít pře uzávěru tepny. Hlavním projevem je klidová dlouhotrvající bolest na hrudníku, která může mířit do krku, dolní čelisti, jedné nebo obou paží a také zad a břicha.

Cévní mozková příhoda je 2. nejčastější příčina úmrtí na světě. Jedná se o náhlou poruchu krevního oběhu mozku, která vede k nenávratným poškozením mozku. Mozková tkáň přestane být zásobována okysličenou krví a začne brzy odumírat a tím dochází ke ztrátě funkčnosti dané oblasti mozku. Některé ovlivnitelné rizikové faktory mohou výrazně snížit riziko CMP vlastní snahou, například redukce přebytečného tuku a tím odstranění obezity dané osoby. Nejčastější projevy CMP je ochrnutí obličeje, horní a dolní končetiny na jedné straně těla, potíže při mluvení a porozumění řeči, porucha rovnováhy a koordinace, bolesti hlavy nebo ztráta vědomí.

Cukrovka 2. typu

Cukrovka 2. typu je metabolická porucha, při niž dochází k hyperglykemii (vysoké množství cukru v krvi) a současně také k rezistenci inzulínu nebo jeho nedostatku. Tělo v takovém případě není schopno zpracovávat glukózu, tedy cukr, který je hlavním zdrojem energie všech buněk. Zprvu se jedná o relativní nedostatek inzulínu, v pokročilých stádiích může ale dojít k vyčerpání beta buněk Langerhansových ostrůvků, které inzulín vytváří, a tím ke vzniku absolutního nedostatku inzulínu. Sekrece (vylučování) inzulínu může být normální, nebo i zvýšená, nicméně cílové orgány mají vůči inzulínu nižší citlivost. To je dáno možným poškozením glukózového transportéru GLUT4 v kosterních svalech a tím je ohrožen vstup glukózy do buněk.

Mnohdy je toto onemocnění spojováno s nadměrným množstvím tuku v těle. Nadváha je způsobována genetickými předpoklady, nesprávným výživovým směrem a nízkou fyzickou aktivitou. Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie pak zvyšuje koncentraci mastných kyselin v krvi, což snižuje využitelnost glukózy ve svalech a tukové tkání. Výsledkem je pak rezistence na inzulín. Při rozvíjejícím se onemocnění je proto doporučována dieta, popřípadě je léčba doplněná antidiabetiky. V pozdějších stádiích se může přejít až na léčbu inzulínem, kdy si pacient uměle doplňuje inzulín injekční cestou.

Možnosti ovlivnění obezity

Jednou z možností léčby obezity je nefarmakologická cesta. Ta s sebou nese především úpravu stravy. U pacienta by se měl optimalizovat energetický příjem vůči energetickému výdeji. Nemusí se vždy jednat pouze o snížení energetického příjmu, neboť někteří obézní lidé svým příjmem nedosahují ani na pokrytí potřeb bazálního metabolismu, což je také důvodem, proč si jejich tělo začne tvořit tukovou zásobu a zpomalovat metabolismus.

Jídelníček by se měl pak skládat z dostatku živin v podobě komplexních sacharidů, rostlinných i živočišných bílkovin, rostlinného tuku s převahou nenasycených mastných kyselin, mořských ryb a luštěnin. Samozřejmostí by měla být i zelenina a ovoce, dostatek vlákniny, vitamínů a minerálů ideálně z přírodních zdrojů. Zařazení omega 3 mastných kyselin do stravovacího režimu napomáhá snižovat riziko vzniku KVO. Při výběru tekutin je doporučováno pít především čistou neslazenou vodu, popřípadě neslazený čaj.

Obézní lidé by se měli úplně vzdát průmyslově zpracovaných potravin, přesmažených jídel, slazených sycených nápojů a pokrmů obsahující velké množství rafinovaného cukru a nasycených mastných kyselin. V redukčním jídelníčku nemá místo ani bílé pečivo a mouka. Ideální je nahradit celozrnným pečivem s dostatkem živin a nižším množstvím lepku.

Závěrem

Závažné choroby, jako rakovina a výše zmíněné, již dávno nejsou nemoci starých lidí. S rostoucí úrovní zdravotnictví dostáváme velkou šanci na vyléčení a tzv. jsme schopni přežít své vlastní choroby. Nicméně roste také počet obézních osob. Tukový polštář, který s sebou tyto osoby vláčí tak není pouze estetickým problémem. Nejzávažnější je pak zdravotní stav a situace každého obézního.

Máte možnost výrazně snížit rizika smrtelných chorob, máte možnost prodloužit svůj život a strávit ho se svými blízkými o něco déle. Udělejte proto první krok a oslovte odborníka, který Vám napomůže tento problém řešit co nejdříve.